Díky svému tatínkovi, pánskému krejčímu a módnímu aranžérovi, jsem se k šití a tvorbě dostal už ve svém útlém dětství. U tatínka jsem se pak pánským krejčím také vyučil, a časem se pro mě stalo šití opravdu nejmilejší činnost.
Po zdravotních komplikacích v roce 2013 (úraz páteře a mozku), mi moc pomohla sestřenice Ilona, také pánská krejčová, která mi oživila teorii střihů, a já se znovu mohl pustit do milovaného šití, a postupně přidal i další tvořivé činnosti. Dnes se snažím, když zdraví dovolí, šít oděvy, vyrábět kožené kabely, módní doplňky, šperky, a vůbec tvořit věci, které by druhým dělaly radost.
Třeba se mi to i někdy daří, a to je pro mě ta největší odměna.
