Lázně den 3. – souhrn

Stala se dnes ráno zajímavá situace, spolubydlící spal ve své posteli. Až mě vyděsil, že tam byl. Býval snad ani nemusel chodit. Začal řešit, kolik že to mám bot, že jemu stačí v tomhle počasí sandále. Je to pravda, že jemu stačí opravdu málo, má jedny sandály, dvě trička (z toho jeden nátělník), jednu bundu a jak to tak vypadá i jedny slipy. Prej víc nepotřebuje. Přemýšlím, kde dělám chybu, když on se s touhle výbavou chová jako Evžen lovec žen, a mě se akorát zeptaj jestli nejsem teplej😀. Ale vrátím se k těm mým botám. Jo mám jedny společenské (protože jedu do Brna za velmi váženou dámou a nemůžu vypadat jak vidlák), mám trekové (rád chodím do přírody), mám botasky (pokud by se zhoršilo počasí), mám lehké letní boty na běžné chození a žabky a červené pantofle. No je to šest párů, já vím, ale jsem tu měsíc a jsem nerad něčím zaskočen. Jak mi ráno oznámil spolubydlící, to je další důkaz mého teploušství. Moc jsem mu poděkoval a radši šel na snídani. No a jak jdu na tu snídani tak jsem poznal ženskou, která semnou vloni seděla u stolu, a hned mi bylo jasný kdo jim v hospodě říkal, že jsem teplej. To je totiž ta paní, co tvrdí že je učitelka a vloni se mně u snídaně ptala „vy si pořád ulamujete ten rohlík u ty snídaně, nejste vy gay?“ já ji povídám „je to problém“ ona „ne“ otočí se k ostatním u stolu a povídá předemnou nahlas „já jsem vám to říkala, že je teplej“, moc fajn paní🌞. Tak teď už vím odkud vítr fouká a jsem úplně v klidu, protože tahle figura mně nemůže rozházet. Pak byly nějaký procedury a potřeboval jsem si dojít na poštu koupit obálku. Tak jsem se převlékl ze sportovního do civilu a jdu na tu poštu. Normálně jdu na tu poštu a míjíme se s paní, slušně pozdravím, a paní mi povídá „můžu se vás na něco zeptat? Jasně povídám. No a paní se teda zeptala „proč se furt tak strojíte?“ nechápavě koukám a odpovím otázkou „vám se líbí chlapi v teplákách a špinavým tričku?“ paní na to „no moc ne“. Tak proč se mně na to ptáte povídám, paní bez odpovědi pokračuje v chůzi. I já pokračuju v chůzi na poštu a v duchu přemýšlím, kde v sobě ty lidi berou to sebevědomí, nebo spíš drzost, se na něco takovýho zeptat.

Pak ještě byl bazén a šel jsem do přírody pokračovat ve čtení SFUMATa. Knížka je kapitolu od kapitoly lepší a lepší, a v té přírodě je to opravdu balzám na duši. Po cestě zpět, upozorňuji klidné cestě zpět, žádné paskoky o holi jako včera, jsem udělal pár obrázků. Na večeři byl párek.

Budu čekat, co přinese zítřek, tak třeba zítra.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *