Lázně den 14. – souhrn

Dnešní den je tak trochu slavnostní a hlavně úplně jiný, než běžné lázeňské dny. Odjel jsem do Brna. Udělal jsem si výlet. Ráno jsem dojel na STYL-KABO na BVV. Je to výstava oděvní módy, bot a kožených výrobků pro B2B návštěvníky. Už jen z toho by mělo být jasné, že se to tu bude hemžit úžasně nastrojenými lidmi, kteří budou minimálně ladit se současnými trendy, v lepším případě budou ještě nad nimi. Realita je brutální procitnutí. Nejen to, že veletrh upadl do hlubokého podprůměru, kdy zde místo zpracovatelů a dodavatelů materiálů vystavují v převážné většině firmy, které je přeprodávají zboží z Číny, nebo indie, chybí tu jakékoli autorské tvoření. Samozřejmě je tu několik, ale opravdu jen několik, výjimek, ale celek je žalostný. To celé podtrhuje, když na veletrh módy určený odborné veřejnosti dochází lidi oblečení do otrhaných kraťasů, v žabkách a propocených trikách. Bez rozdílu, ženy i muži. To je absolutní pokles na samé dno. Výjimkou bohužel nejsou a přehlídky. Znovu s jen několika výjimkami. Pro mne samotného je největší průšvih, když na módní přehlídku dorazí chlap v už zmiňovaných kraťasech a triku, ve špinavých teniskách a sedne si na TOP místo v první řadě před fotografy. Kdokoli, kdo chce z protější strany pořídit fotografii, nebo video modelu, který se zastavil před fotografy, má na fotce i tohohle, zprominutím, debila. Je to neskutečný. Jak se záhy ukázalo, je otec jedné z modelek. Zřejmě tady prezentuje, jak je možné se z rodiny vidláka dostat až na molo. Fakt děs. I na modelkách je vidět, že agentura která je mám pod palcem šetří. Ty holky tady chodí, co si pamutuji, a to už hezkých pár let. Tím se jen podtrhuje ta úroveň veletrhu. Je to velká škoda. Pokud bych neměl vstup zdarma, tak bych už příště nejel, i tak budu příště hodně zvažovat. Taky jsem viděl největší ledvinku v životě. Fakt jsem takovou ještě neviděl

A druhá část dne je o to víc příjemná, milá a hezká. Potkal jsem se s Alžbětou Vlčkovou, jak jsem psal ji v předchozích Lázňováních, je to úžasně nadaná, chytrá milá a příjemná dáma. Dáma s velkým D. Jsem ji nesmírně vděčný za krásné čtyři hodiny, které jsme spolu trávili u dobré kávy. K těm přidomkům ještě přidávám empatická, protože byla ochotná a schopná mne poslouchat, a strávit se mnou takovou dobu. Probrali jsme všechno možné, od módy po politiku a bylo to pro mne úžasné odpoledne. Také jsem od Alžběty dostal tři krásné dárky. První byl její čas, který mi věnovala, druhý si nechám jen pro sebe, a třetí jsou nepřekonatelné švestkové knedlíky. Knedlíky jsem snědl ve vlaku cestou zpět z Brna do Olmiku. Tak úžasně voněly, že jsem měl strach, aby mi je spolucestující nesnědli.

Postupně se mi vybil telefon, jak jsem točil ty modelky a tak. Bylo to fakt o prsa. Mám v něm v aplikaci jízdenky a InKartu na vlak. Proběhla kontrola ve vlaku a zbylo mi 12%.

Do Olomouce jsem dorazil před devátou a měl spoustu času, bus do lázní jede až 22.30 od Šantovky. Vyrazil jsem z nádraží pěšky procházkou. Byla to chyba, noha už byla fakt unavená a jak jsem tak šel, tak vypověděla službu. Fláknul jsem sebou na zem, jak dlouhej, tak širokej. Vlastně se mi nic nestalo (trochu bolí noha), jen jsem si poškodil kalhoty a koženou kabelu. Ale není to nic, co bych nedokázal vyřešit. Když bude nejhůř, ušiju kalhoty nové.

Tenhle souhrn jsem psal v noci po příjezdu z Brna a dopisoval ráno  tak je pozdě

Shrnutí je takové, že to byl krásný den se vším co tomu patří a moc jsem si ho užil.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *