Lázně den 1. – souhrn

Tak nastal čas, a vydal jsem se do lázní. Do lázní Slatinice jedu potřetí a těším se tam protože mi vyhovují svojí „velikostí“,, jsou to malé lázně, a také jsou tam velmi milí lidé od hlavní lékařky, až po uklízečky. A to, když už má člověk problém, že do lázní musí,

je hodně důležitý aby se cítil dobře.

Na co se taky „těším“ je to, že tady do lázní jezdí lidé hlavně z okolní Hané a taky „z drsného kraje“, to je Bruntálsko, Opavsko, Krnovsko, Ostrava a okolí. Většinou starší lidi s dost zajímavým pohledem na svět a hlavně tak trichu méně tolerantní. Já z toho mám srandu, ale oni to bohuzel myslí vážně. Možná i proto v těch oblastech stále přežívají komunisti, náckove a rasisti. Už vloni jsem si „užil“ narážky a náznaky, protože jsem prostě jinej. Rád se obléká, tak abych nebyl v šedi a taky se snažím dodržovat, pokud to je aspoň trochu možný, základní pravidla etiky. Tihle lidi to prostě nechápou, nebo možná jen nechtějí. Tak to už si rohlík u snídaně ulamuju jim přijde absolutně nepochopitelný, protože rohlík se namaže naplácá se na něj salám a rajče, a celý se rve do pusy, i když se tam nemůže vejít, a podobný veci. Je jim divný, že nejdu k jídlu v teplácích a tak. Tak jsem si vloni vyslechl dost věcí o teplejch a tak. Na letošek jsem se už připravil a i trochu je chci provokovat. Přijel jsem v růžových kalhotách, mám růžový kraťasy, červený pantofle, růžový bekovky. No jdu do nich naplno. Čekal jsem, že se to rozjede postupně ale přeci jen mne prekvapila ta rychlost. První akce začala v busu z Olomouce do Slatinic. V Lídlu jsem si koupil ochucený tic-tac. V tom buse si přisedla paní a pořád mě pozorovala, zaujaly ji růžový kalhoty. Když jsem vyndal tic-tac, tak to už nevydržela a položila naprosto odzbrojující otázku „to oni už pro vás dělají i bonbóny?“ Je třeba napsat, že ty bonbóny byly růžový. Už když jsem je v Lídlu kupoval, tak mi proběhlo hlavou, že by to byl fór, kdyby jim vadily i takový bonbóny, ale pak jsem nato zapomněl. Teď mi to hned naskočilo a paní jsem odpověděl, že to má Lídl akci k tomu pochodu v Praze. O víkendu byl v Praze pochod Prague Pride za toleranci k sexuálním menšinám. Paní stuhla, začala kroutit hlavou a trochu si odsedla a nalepila se na okno. Moc mne pobavila. Myslel jsem, že to těžko něco překoná. Omyl. Když jsem seděl u večeře ve společné jídelně, tak slyším od vedlejšího stolu „když je buzna jeden, tak to se zvládne, horší by bylo kdyby jich bylo víc, zkama asi je?“ podle toho „zkama“ bylo jasný že jde o „drsný kraj“ tak opravdu nezklamali. Budu čekat, co veselého bude přicházet další dny.

Ale to co jsem psal, to jsou prkotiny, kterýma se bavím. Důležitý jsou „maličkosti“, které udělají radost. Jako když na příjmu vykoukne sestřička ze dveří, uvidí jak tam sedím a volá „tak to jsme už zase o rok starší? Ráda vás vidím“ To je přesně to co jsem psal na začátku, proč se sem rád vracím, když už do těch lázní po operacích musím.

To byl takový malý souhrn prvního dne lázní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *