Krásný den a setkání

Dnes jsem měl po dlouhé době opravdu pěkný den. Ráno bylo sychravo, ale opravdu krásně a vydrželo to celý den, jak je vidět na fotce. Po 32 letech jsem se potkal se svoji spolužačkou Petrou ze studií ve Skutči. Moc pěkně jsme si popovídali. Je neuvěřitelné, jak skvěle dokáže vypadat žena po padesátce jen proto, že na sebe nekašle, má chuť normálně žít a neválí se jen u televize. Moc ji fandím a věřím, že budou s partnerem dlouho spokojení a stejně dlouho vitální. Jezdí hodně na kole, na běžkách a podnikají výlety. V dobrém jim závidím, škoda že jsem v životě také nepotkal někoho se společnými zájmy a naladěného na společnou vlnu. Nikde není napsáno, že se to nemůže jednou změnit. Hodně jsme vzpomínali na studia, na spolužačky a dva spolužáky, učitele a také na mého tatínka, který nás některé učil šít, a opravdu naučil. Pochlubil jsem se náramkem a páskem na hodinky. Petra mi ho pochválila a mám z toho velkou radost. Takových dní bych potřeboval víc. Moc mi to pomohlo, i když jsem ke konci už trochu zdravotně nezvládal, ale opravdu to stálo za to. Těším se, že se brzy zase potkáme. Tím, že jsem teď už blíž, tak by to neměl být takový problém, pokud to budu dávat zdravotně. Moc Ti Petro děkuju, bylo to opravdu fajn, příště musíme udělat společné foto, dnes na to už nedošlo.

Milo